|
|
Social Determinants of Life Expectancy in Transition Economies
Song, Fei ; Bryndová, Lucie (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent) ; Háva, Petr (oponent)
Tato práce zkoumá vliv sociálních determinant na délku života v 16 ekonomikách transformujících se od roku 1995 do roku 2012 pomocí regresní analýzy panelových dat. Výsledky regrese naznačují, že kvalita ovzduší, pokrytí terciárního vzdělávání, výdaje na zdravotní péči mají pozitivní a statistické sdružování s přírůstkem očekávané délky života. Jedná se konkrétně o to, že snížení znečištění ovzduší PM 2,5 (snížení průměrné roční expozice) o 1 mikrogram na metr krychlový je spojeno se ziskem 2,16 měsíce střední délky života při narození. Zvýšení výdajů na zdravotní péči o 100 dolarů na jednoho obyvatele je spojeno se ziskem 2,4 měsíce očekávané délky života při narození. 10% zvýšení počtu hrubých studijních poměrů v terciárních školách je spojeno se ziskem 3,6 měsíce očekávané délky života. Zatímco zástupná proměnná demokracie (Unified Democracy Pores), ekonomická svoboda a vynaložené výdaje na zdravotní péči nejsou významnými faktory zdravotního stavu.
|
|
|
Sbližování států Sdružení národů jihovýchodní Asie
Kiedroňová, Tereza
Práce zachycuje a porovnává sociální a ekonomickou oblast organizace ASEAN pomocí vybraných indikátorů HDI, míry úmrtnosti do 5 let, očekávané délky života při narození, HDP na obyvatele, míry nezaměstnanosti a FDI. Analyzováno je desetileté období mezi 2006-2016. V práci je provedena analýza vývoje jednotlivých indikátorů a pomocí beta konvergence jsou vytvořeny korelační diagramy, jež vypovídají o konvergenčním, či divergenčním trendu. U pěti indikátorů byl prokázán konvergenční trend. Jediným indikátorem prokazujícím divergenční trend je míra nezaměstnanosti. V závěru práce jsou porovnány výsledky sociální a ekonomické oblasti pomocí grafů a map. Bylo zjištěno, že ve srovnání s ekonomickými ukazateli mají sociální ukazatele v zemích ASEAN významnější tendenci konvergovat.
|
|
|
Index lidského rozvoje
CHUYKO, Vadym
Tato bakalářská práce obsahuje informace o Indexu lidského rozvoje a metodách jeho výpočtu. Teoretická část popisuje historii vývoje indexu a jeho současný stav. Praktická část je věnována analýze využitelnosti dílčích proměn indexu. Práce obsahuje v sobě informace, uvedenou na oficiálních stránkách Rozvojového programu OSN, a také obsahuje data, týkající se indexu lidského rozvoje pro víc než 100 zemí za období 1990-2015. V závěru práce se snažím odpovědět na otázku, je-li index lidského rozvoje vhodný pro měření kvality lidského života v různých zemích.
|
|
|
Life expectancy and its determining elements:A study for the Czech Republic at the beginning of the 21th century
Korbelius, Vojtěch ; Paulus, Michal (vedoucí práce) ; Polák, Petr (oponent)
Délka dožití a její určující faktory: Studie České republiky na začátku 21. Století V této práci modelujeme funkci délky dožití pro Českou republiku na začátku 21. století. V modelu používáme tří kategorie vysvětlujících proměnných - socioekonomické prostředí, zdravotní péče, znečištění životního prostředí. Tato práce je nejen první prací tohoto druhu pro Českou republiku, ale je i první studií, která do komplexního modelu pro délku dožití zahrnuje i proměnné vyjadřující znečištění životního prostředí. Ve výsledku jsme nalezli dvě různé funkce délky dožití, kdy jedna je nejlepším možným modelem pro muže ve věku 45 a 65 let a pro ženy ve věku 45 a druhý, který je nejlepším modelem pro ženy ve věku 65 let. Naše studie přišla se třemi hlavními závěry - vždy je signifikantní pouze jeden faktor z kategorie zdravotní péče, znečištění životního prostředí je kategorie proměnných, která nesmí být opomíjena a procentuální vyjádření počtu lidí ve věku 65 a více je signifikantní proměnou dokonce s největším vlivem na celkovou délku dožití.
|
|
|
Stanovení věkové hranice odchodu do starobní penze
Svoboda, Radovan ; Potůček, Martin (vedoucí práce) ; Hedbávný, Petr (oponent)
Stanovení důchodového věku je klíčovým problémem každého penzijního systému, jeho řešení se dotýká každého občana a má i významný politický rozměr. Za hlavní důvod pro navyšování důchodového věku, ke kterému dochází ve všech evropských zemích, je považován demografický vývoj a ekonomické faktory (prodlužování průměrného věku dožití, rostoucí poměr počtu důchodců k počtu ekonomicky aktivních osob a růst nákladů na důchodový systém). Práce popisuje současné reformní kroky v evropských zemích, ale zejména obsahuje obšírnou analýzu ukazatelů, které jsou relevantní při řešení důchodového věku. Analýza vychází z oficiálních statistických údajů, které jsou zkoumány i ve vzájemných korelacích. Zdůrazněna je potřeba interdisciplinárního přístupu, který eliminuje jednostranné pohledy a účelové používání dat vytržených z širších souvislostí a dlouhodobějších trendů. Zvláštní pozornost je věnována genezi a aktuálnímu řešení důchodového věku v České republice. Práce nabízí argumenty na podporu uzákonění důchodového věku v 65 letech včetně mechanismu jeho navyšování podle vývoje ukazatele naděje na dožití. Při řešení dané problematiky se vychází ze základní etického předpokladu, že důstojný život seniorů je nutným znakem vyspělé demokratické společnosti, přičemž práce podává dostatek důkazů, že penzijní systém...
|
host ::
RSS.